Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské

Dřevěný kostelík je přesnou replikou originálu z první poloviny 16. století, který v roce 2002 vyhořel. Z původní stavby zůstalo jen ohořené torzo presbytáře. Do novostavby jsou zasazeny ohořelé trámy původního kostela.

Dle znaleckého posudku Ing. Josefa Kyncla bylo exaktní metodou dendrochronologie zjištěno, že dřevěný materiál použitý na stavbu kostela sv. Kateřiny Alexandrijské pocházel z jedlových stromů pokácených po roce 1522. Bohužel díky devastujícímu požáru došlo ke zkreslení vzorků dřeva, proto musíme uvažovat o vzniku stavby ve druhé čtvrtině 16. století na základě použitých architektonických prvků a jejich analogií v českých zemích. Za první hodnověrný doklad existence kostela sv. Kateřiny považujeme úmrtní oznámení „Gira Cholewa Usnul v Panu ve strzedu trzeti Postni Leta Pane tohoto 1564“, které nám oznamovalo, že Jira Cholewa z rodu hrabovských fojtů zemřel ve třetí postní středu roku 1564, tj. 1. března 1564. Tento nápis se dochoval po pravé straně hlavního portálu do lodi kostela až do osudného požáru chrámu v roce 2002.

Kostel byl jednolodní s plochým stropem a trojbokým kněžištěm. Zvonice, dříve samostatně stojící, byla s kostelem spojena ochozem. Kostel završovala prudká valbová střecha se sanktusníkem. V kněžišti byla barokní olejomalba Jana Křtitele z doby kolem roku 1700. Další cenností byl barokní zvon od opavského zvonaře Hanse Knaufa z roku 1660, který se rozbil při zřícení zvonice. 

V letech 1564–1573 proběhla nová fresková výmalba kostela. Z roku 1580 pochází první písemný pramen připomínající zdejší katolickou duchovní správu. Dne 10. prosince 1580 odpovídá olomoucký biskup Stanislav II. Pavlovský na dopis držiteli paskovského panství Ctiborovi Syrakovskému z Pěrkova, který jej žádal o „knieze katolickeho do Wsy welikey hrabowey“, biskup mu přislibuje tak učinit. Ve vyhořelém kostele se též nacházel na trámech krovu nápis ve znění „Leta Panie zde umřel Mikulass Fogt Cholewa 1596“. Dne 30. dubna 1597 zasílá výše zmíněný Stanislav II. Pavlovský dopis Ctiboru Syrakovskému z Pěrkova, ve kterém jej žádá, aby jako stoupenec pravé katolické víry na hrabovské faře již dále netrpěl „heretických predikantův“, tj. kazatele jednoty bratrské, kteří se do Hrabové pravděpodobně rozšířili z Paskova, kde již od dvacátých let 16. století působil jejich sbor. Tento dopis zůstává jediným pramenem zmiňujícím přítomnost nekatolických konfesí v Hrabové.

V roce 1660 opavský zvonařský mistr Hans Knauff ulil dva barokní zvony o váze sedm a pět centýřů, tj. přibližně 432 a 308 kilogramů, lehčí z nich se dochoval až do roku 2002, kdy se roztavil. V říjnu roku 1679 došlo k vyloupení kostela. Neznámý zloděj ukradl drahocenný pozlacený kalich ze stříbra, přičemž pachatele dopadli a popravili ve Frýdku tak rychle, že církev nemohla žádat náhradu škody. Z roku 1724 pocházel zvon (umíráček) o váze 23 kilogramů umístěný v sanktusníku, který ulil známý opavský zvonařský mistr František Stanke.

Během první světové války byly pro potřeby rakousko-uherské armády zkonfiskovány dva zvony o váze 193 a 23 kilogramů, které roku 1925 nahradily dva zvony nové pořízené z veřejné sbírky. Bohužel i tyto zvony neušly zkáze roku 1941, kdy si je odvezla německá armáda. Při osvobozovacích bojích prostřelil věž kostela 30. dubna 1945 dělostřelecký granát, avšak věž kostela rychle opravili hrabovští řemeslníci. V roce 1969 kostel vyloupili neznámí pachatelé.

V okolí kostela se nacházel hřbitov, o čemž svědčí staré náhrobky. V současnosti se zde již nepohřbívá.

Církev založila dobrovolnou sbírku na stavbu repliky kostela a v červnu r. 2003 byla započata stavba přesné repliky kostela, při které byly použity původní technologie a postupy. Do stavby byly zakomponovány části starého kostela, které nezničil požár. Interiér s novodobými prvky řešil architekt Marek Štěpán.

Zdroje a další informace: 

Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské v Ostravě-Hrabové
Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské v Ostravě-Hrabové, zdroj: čt24.cz

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *