Dělnická a úřednická kolonie Šídlovec

Kolonie v hrabovské lokalitě Šídlovec, které se také říkávalo Berlín, se začala stavět za druhé světové války a byla určena pro německé zaměstnance Vítkovických železáren. Sídliště vzniklo na místě původního panského rybníka.

Stavební oddělení Vítkovického horního a hutního těžířstva postavilo pro své německé úředníky a dělníky v letech 1939-1942 nové sídliště v Hrabové. Projekt původně počítal s funkcionalisticky řešenou kolonií s jednopatrovými bytovými domy s rovnou střechou. Německá okupace ale tento projekt změnila. Nacisté požadovali, aby sídliště vypadalo jako jejich domovina. Jednoduché domy byly osazeny sedlovými střechami s vikýři, aby připomínaly „malebný německý“ ráz zástavby, tzv. heimatstil.

V první etapě výstavby bylo v roce 1941 postaveno 34 dvoupatrových budov s 210 byty. V druhé etapě v roce 1942 bylo postaveno dalších deset dvoupatrových domů se 40 byty. Dokončení sídliště bylo vzhledem k válečné situaci Německa na východní frontě odloženo na neurčito.

Výstavba sídliště pokračovala po válce formou tzv. dvouletek. Třetí etapa výstavby proběhla v letech 1947-1955, kdy bylo postaveno 64 domů s celkem 432 byty.

V roce 1958 přešlo vlastnictví bytových domů sídliště Šídlovec z tehdejších VŽKG, n. p. na Generálního investora bytové a občanské výstavby, n. p., a v roce 1992 na Statutární město Ostravu, které předalo jejich správu městskému obvodu Hrabová. 

Zdroje a další informace:

 

Letecký pohled na kolonii Šídlovec
Letecký pohled na kolonii Šídlovec, zdroj mapy.ostrava.cz
Kolonie Šídlovec, nejstarší domy
Kolonie Šídlovec, nejstarší domy
Kolonie Šídlovec poválečná výstavba
Kolonie Šídlovec, poválečná výstavba

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *