Na Jindřišce – experimentální věžový dům na Ostrčilové 4

Věžový dům Na Jindřišce představuje jeden z nejvýznamnějších příkladů domácí varianty pozdního internacionálního stylu. Tato 22 podlažní dominanta, původně postavená jako obytný dům, se stala ikonou sídliště Jindřiška i Ostravy jako celku. Kvůli technickým problémům musel být později přestavěn a změněn na administrativní budovu. V současnosti je objekt uzavřen a jeho budoucnost je nejistá, s debatami o demolici, rekonstrukci či částečné přestavbě.


Lokalita

Mimo soustředěné bytové výstavby bylo v rámci přestavby centra města za socialismu vybudováno také několik solitérních budov. Jednou z nich je obytný dům „Na Jindřišce“, který se stal výškovou dominantou rozsáhlého sídliště Jindřiška, vybudovaném v prostoru po bývalé haldě dolu Jindřich.

Projekt a výstavba 

Výšková budova na čtvercovém půdorysu s dvěma podzemními podlažími byla postavena v letech 1967-1968 podle projektu Jana Slezáka. Po svém dokončení se stal nepřehlédnutelným symbolem moderní socialistické Ostravy. Věžák byl od počátku zamýšlen jako experimentální dům, a to nejen pro svou výšku, ale také z hlediska své konstrukce a způsobu výstavby. Dům měl odolat poddolování a zároveň se mělo ověřit používání nových materiálů. Ve své době se jednalo o nejvyšší obytnou budovu v tehdejším Československu.

„Uprostřed města, v sídlišti ‚Jindřiška‘, vyrůstá nejvyšší obytný montovaný dům v ČSSR. Bude mít 22 podlaží se 108 byty a montuje ho četa Vladislava Jančaříka z Pozemních staveb Ostrava.“ (deník Nová svoboda, 31. března 1967)

Koláž fotografií z výstavby věžového domu
↑ Koláž fotografií z výstavby věžového domu. Zdroj: archiv města Ostravy, úpravy: autor článku

Popis budovy

Budova má 22 nadzemních a 2 podzemní podlaží s technickým zázemím v osmém podlaží. Půdorys základny je 22 x 30 metrů a hloubka základů činí 8 metrů. Příčné průvlaky jsou konzolovitě prodloužené z každé strany o 1,5 m, díky čemuž má mrakodrap téměř čtvercový půdorys. Jak píše dobový tisk, stavba byla dokončena v září 1968.

Vzhledově se jedná o hladkou hranolovou stavbu na téměř čtvercovém půdorysu. Klidná a pravidelně členěná fasáda s rastrem obdélných oken a parapetů je prolomená pouze zářezem osmého podlaží. Průčelí jsou pevně ze všech stran orámována železobetonovými rámy, které zvýrazňují siluetu budovy. Dům je v přízemí vylehčen ustoupením obvodové zdi zhruba o tři metry a posazením na stojky. Zvýšené přízemí je osazeno prosklenými stěnami. 

Konstrukce

Dům je postaven jako aplikace oblastního typového podkladu soustavy V-OS (též V-OS 63), tedy odlévané železobetonové jádro s výtahovou šachtou a schodištěm, na kterém jsou uchycena jednotlivá podlaží se stropními deskami z panelů. Stavbaři zde použili stropní panely, zděné tenkostěnné příčky a kovová schodiště. Vzhledem k většímu počtu podlaží mají zde prefabrikované sloupy a monolitické stěny jádra větší průřez. Pro opláštění budovy byly použity upravené lehké obvodové panely OP2 (tzv. boletický panel), které jsou zavěšené na nosné konstrukci budovy.

Technický popis konstrukce:

Pohled na dostavěný věžový dům v Ostravě
↑ Pohled na dostavěný věžový dům. Zdroj: Mladý svět, 20.6.1972

Budova je založena na základové desce. Suterén je řešen jako železobetonová monolitická konstrukce s nosnými stěnami.

Svislé nosné konstrukce tvoří tažené (prováděné pomocí posuvného bednění) monolitické železobetonové jádro s dvouramenným schodištěm a dvěma výtahovými šachtami. Do jádra je uchycen montovaný železobetonový skelet. Beton je tloušťky 20 cm.

Vodorovné nosné konstrukce tvoří typizované dutinové stropní panely PPD 1 s rozponem 6 metrů a šířkou 1,2 m, předpjaté elektroohřevem a kladené na prefabrikované průvlaky. Mimo stropních panelů byly do stropních desek vkládány tzv. „povaly“ šířky 60 cm, které umožnily ve svém vykrojení provedení průběžných monolitických zálivek.

Vnitřní příčky jsou z keramických příčkovek se třemi dutinami. Mezibytové příčky jsou zdvojené se zvukovou izolací, od stropní konstrukce oddělené dřevovláknitou deskou.

Pilíře výšky 230 cm s půdorysnými rozměry 40×60 cm a 50×70 cm tvoří prefabrikovaný beton. Spojování dílců nosné konstrukce je provedeno svary stykové výztuže a zálivkou.

Obvodový plášť je lehký montovaný. Původní z kovoplastických dílců OP-2 byl nahrazen při rekonstrukci obdobným typem téhož výrobce. Plynosilikátové dílce v nárožích zůstaly zachovány. Stěny průčelí v 8 NP jsou tvořené parapetními pásy z plynosilikátových prvků a pásy oken se sendvičovými meziokenními vložkami s vnější vrstvou ze skla.

V průčelí 8 a 22 NP jsou průběžné lodžie, jejichž nosným prvkem jsou převislé konzoly průvlaků, na kterých jsou uloženy stropní dílce.

Střechu tvoří nevětrané ploché roviny ve dvou výškových úrovních. Odvodnění je provedeno vnitřními svody.

Okna jsou převážně dřevěná zdvojená kyvná a otočná s dělenými rámy. V 1 a 8 NP jsou také kovové prosklené stěny. Balkonové dveře jsou v 8 NP kovové a v 22 NP dřevěné.

  • Projektant: Jan Slezák
  • Konstruktér: Vladimír Vrána
  • Stavitel: Pozemní stavby Ostrava
  • Typový podklad stavební soustavy V OS, Krajský projektový ústav Ostrava, 1965
  • Fasáda: Závěsová s rastrem obdélných oken a parapetů LOP
  • Realizace: 1965/1967-1968
  • Výška: 68 m 
  • Počet podlaží: 22 + 2 podzemní
  • Počet bytů: 108 
  • Počet výtahů: 2

Problémy se stavbou

Budova po svém dokončení sloužila svému původnímu účelu, tedy bydlení, jen poměrně krátkou dobu. Zanedlouho po kolaudaci se totiž začaly projevovat statické, stavební a bezpečnostní nedostatky. Do závěsné fasády zatékalo, čímž docházelo ke škodám jak na budově, tak na zařízení nájemníků. V prvních letech po zkolaudování docházelo při silných poryvech větru k naklánění budovy, které přestalo až po půlmetrovém sesednutí. Postupně dům přestával vyhovovat také dalším bezpečnostním předpisům. 

V dubnu 1969 vyšel v Moravskoslezském večerníku číslo 70 článek „To chce nervy,“ kritizující tento stavebního experiment. Autoři poukazovali na velké měřítko stavby, vysoké náklady a projevující se nedostatky. Investor, tedy město, dokonce vyvolalo arbitráž proti výrobci boletických panelů kvůli netěsnícímu opláštění.

Rekonstrukce budovy a změna užívání

Zatékání do obvodového pláště způsobilo korozi nosné konstrukce, která vyvrcholilo pádem jednoho z boletických panelů. Nehoda měla za následek ukončení bydlení – nájemníci byli vystěhování a bylo rozhodnuto o celkové rekonstrukci budovy. Rekonstrukce probíhala v letech 1976 – 78, během které byla budova přestavěna na kancelářský objekt. 

Původně modrozelený lehký obvodový plášť z tzv. bolatických panelů byl v letech 1980-1981 demontován a nahrazen jiným typem bolatických panelů. Nový plášť byl nejen lehčí, ale již do něj nezatékalo (tedy, ne tak moc). Rekonstrukce pláště změnila vzhled budovy, a to jak svou barevností, tak především novým členěním oken.

Porevoluční využívání

V devadesátých letech zde sídlila část magistrátu a také různé firmy, mimo jiné redakce TV Nova nebo pobočka ROI. Průběžně se zhoršující stav byl důvodem postupného uzavírání budovy. Nejprve došlo k vystěhování od 14. poschodí, později od desátého, a nakonec od šestého poschodí výše.

Průběžně se na veřejnosti projednávalo a debatovalo o budoucnosti tohoto domu. 

Nerealizované projekty

V roce 2007 se počítalo s demolicí objektu a odprodejem pozemku společnosti RPG Real Estate, která současně plánovala úpravu bývalého hotelového domu Jindřich. 

V roce 2010 chtěla budovu i s přilehlými pozemky zakoupit soukromá společnost, která měla v plánu demolici mrakodrapu a výstavbu dvou nových výškových budov. Projekt se v médiích objevoval pod názvem Ostrčilova Park Towers. 

V roce 2012 se objevila varianta s možností snížení výšky budovy. Budova měla přijít o dvanáct pater a těch zbývajících deset mělo být přeměněno na městské malometrážní bydlení.

Uzavření mrakodrapu

V roce 2013 byl ostravský mrakodrap uzavřen a jeho správa byla svěřena obvodu Moravská Ostrava a Přívoz. Obvod vypověděl nájemcům smlouvy a dům zakonzervoval s tím, „aby se nejlépe příští rok začalo s jeho revitalizaci.“

V roce 2021 byla představena nová vizualizace podoby mrakodrapu z architektonické studie Evy Jiřičné (AI Design), která měla posoudit rekonstrukci výškového domu a jeho možnou podobu.

Aktuálně 

Nyní je budova uzavřena a řeší se její další využití, příp. demolice a nová výstavba. I přes svůj špatný technický stav a nevyhovující požární normy je rekonstrukce objektu možná.

Závěry z technického zhodnocení budovy

Z technického hodnocení vyplývá, že objekt vykazuje řadu závad, které je nutné řešit. Nejedná se však o statické poruchy, které by ohrožovaly jeho stabilitu. Prioritou by mělo být odstranění poruch hydroizolace a sanace korozí napadení nosných konstrukcí. Dále je nutné opravit trhliny ve styku obvodového pláště s vnitřními konstrukcemi a střešní plášť. Poruchy příček, i když jsou pro domy stavební soustavy V OS typické, by měly být rovněž prozkoumány a případně opraveny.

Budoucnost budovy

Mrakodrap musí projít kompletní rekonstrukcí, spočívající v odstrojení budovy na skelet, čímž se odstraní veškeré nevhodné a zdravotně nezpůsobilé materiály (např. azbestové desky) a uvolní prostor pro novou konstrukci. Pro splnění všech požárních a bezpečnostních norem je nutné vybudovat nové komunikační jádro, které bude sloužit jako vertikální osa pro schodiště a výtahy. 

Význam budovy

Věžový dům Jindřiška představuje významnou památku ostravské architektury a symbol sídliště Jindřiška. Dům je cenným dokladem pozdního internacionálního stylu a bruselského stylu a odráží tehdejší snahu o moderní a komfortní bydlení.

——————————————————————

Zdroje a další informace:

Přečtěte si také:

FOTOGALERIE

Původní vzhled věžového domu Jindřiška
↑ Původní vzhled věžového domu Jindřiška na dobové fotografii
Jindřiška - věžový dům po dostavbě
↑ Jindřiška – věžový dům po dostavbě. Zdroj: Architektura ČSR 08/1972
Bytový dům Jindřiška, vizualizace Ostrava Skyscraper. Zdroj: AI design
Návrh změny vzhledu mrakodrapu Jindřiška (Ostrava Skyscraper). Zdroj: AI design