Kostel sv. Františka a sv. Viktora v Hrušově

Jednolodní kostel sv. Františka a Viktora z režného zdiva v novogotickém stylu s představenou věží postavený v letech 1886-1887 a vysvěcený v roce 1893. Součástí celku je také jednopatrová budova fary.

Nový kostel

V obci Hrušově stával dřevěný kostelík svaté Marie Magdaleny, který ve své době již přestával stačit svému účelu, proto bylo na konci 19. století rozhodnuto o výstavbě nového svatostánku. V čele skupiny občanů stál majitel zdejší továrny na sodu Viktor rytíř Miller zu Aichholz, který věnoval na stavbu značnou finanční částku. Stavební parcela o ploše 3.247 m2 byla zakoupena od Františka Návrata. 

Výstavba kostela

Plán kostela vypracoval architekt Max Schweda a Leopold Theyer podle náčrtu zesnulého architekta rytíře Heinricha von Ferstela, stavitelem kostela byl ostravský stavitel Kliment Hladisch.

(NPÚ píše: Návrh kostela vznikl podle skici vídeňského architekta Heinricha von Ferstela a za konzultací s architekty Albínem Prokopem, Friedrichem von Schmidtem a stavebním radou von Zettlem)

Slavnost odbývání základního kamene se konala 4. července 1886 za přítomnosti místních představitelů a světícího biskupa Františka Sniegona z  Těšína. Na základním kameni, který je zasazen do boční zdi kostela, je vytesán letopočet 1886. Stavba kostela byla v roce 1886 pod střechou a v následujícím roce byla stavba zcela dokončena. 

Farní kostel je vystavěn z červených pálených cihel, základy z čtvercových kamenů. Délka chrámu činí 22 metrů, šířka 9,5 metrů. Celková upotřebitelná plocha činí 241 m2, což odpovídá prostoru cca 800 osob.

Dne 20. července 1887 byl na 39 metrů vysokou věž upevněn 3,5 metru vysoký kříž, který vysvětil polsko-ostravský farář Jan Bitta. Po upevnění kříže provedl stavitel Klement Hladiš z věže kostela obvyklou zdravici papeži, císaři, duchovenstvu, představitelům obce i celému křesťanskému světu.

Původně plánované vysvěcené kostela bylo stanoveno na poslední dva dny měsíce září roku 1892 (i když byl kostel ještě bez zvonů a varhan). Bohužel, několik měsíců před těmito slavnostmi v sousedních krajích řádila cholera a konání slavnosti bylo z bezpečnostních důvodů zakázáno. Chrám byl tedy vysvěcen až 23. května roku 1893 za účasti vratislavského knížebiskupa kardinála dr. Jiřího Koppa. 

Stavba kostela vyšla na téměř 50.000 zl. Kostel byl postaven díky šlechetným darům pánů Františka a Vítězslava z Millerů v Aichholzu, což připomíná mramorová věnovací deska v chrámové předsíni.

Interiér

Vnitřní vybavení kostela je převážně původní. Po dostavbě chrámu byl kostel postupně vybavován jednotlivými prvky. 

Hlavní oltář je z r. 1892, boční oltář Božského Srdce Páně z konce 19. stol., boční oltář Panny Marie Lurdské z r. 1904 (socha Panny Marie byla povodní v r. 1997 zcela zničena, nedotčeny však zůstaly její sepjaté ruce), kazatelna je z r. 1892, stejně jako zpovědnice. Zachovalá křížová cesta je rovněž původní, a to z r. 1901. Lavice jsou rovněž z r. 1892. 

• Kamenickou práci provedla firma Miháč a Leid z Nového Jičína a vídeňský sochař Seyfryd
• Cihly dodala hraběcí cihelna v Kreuzenortu (Pruské Slezsko)
• Granitové gotické pilíře, na kterých je umístěný kůr, dodal Albert Förster z Cukmantlu
• Střecha byla pokrytá břidlicí, práci provedl Mor.-Ostravský pokrývač Josef Rieger
• Ciferníky pro 42 m vysokou věž dodala pražská firma věžních hodin Václava Krečmera a krásně provedený věžní kříž zhotovil umělecký zámečník Karel Lihocký v Mor. Ostravě
• Hromosvod dodala vídeňská firma Deckert a Homolka
• Veškeré sklo k zasklení oken dodala také vídeňská firma Penner und Schürer
• Podlaha s úrovní 1,2 m nad terénem je dlážděna hliněnými dlaždičkami rakovnické firmy Vondráček a spol.
• Dveře do kostela zhotovil umělecký stolař František Kupka z Oder a zámky s kováním vídeňský umělecký zámečník Baierlein
• Na podzim roku 1891 se začalo s vnitřní výmalbou – práci převzal dekorační malíř Josef Scherfler z Mauerkirchen a k provedení odevzdal vídeňskému malíři Modereyovi
• Hlavní oltář dle nákresu architekta Raimunda Jeblingera z Lince byl dodán v roce 1892 Akciovou společnosti pro výrobu mramorovou ve Vrchním Almu
• V témže roce dodal sochař Köplinger  z Ottesheimu u Lince kazatelnu, zpovědnici, lavice, stolice ke sv. přijímání a nářadí pro sakristii

Současné varhany, které patří ke třem největším varhanním nástrojů v Ostravě,  jsou z roku 1954 a dodala je firma Rieger. 

Současnost

Farní kostel zasvěcený sv. Františku a Viktoru s farou je jedinou dochovanou významnou památkou dožívající ostravské čtvrti Hrušov. Kdysi výstavní ves, později městys (od roku 1908) je od ničivé povodni v roce 1997 odsouzen ke stagnaci. Povodeň zasáhla také kostel – voda zde vystoupala do výše až 3,5 metru. Kostel prochází postupnou renovací a v roce 2010 byl prohlášen kulturní památkou. 

Zdroje a další informace:

• publikace Průvodce architekturou Ostravy, Martin Strakoš, NPÚ 2009
• http://www.ostravskepamatky.cz/pamatka/130
• https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-frantiska-a-viktora
• dobový článek z novin Přítel dělníků, 7.8.1887
• dobový článek z novin Přítel dělníků, 28.5.1893
• https://www.propamatky.info/spolecnost-pro-obnovu-hrusovskeho-kostela
• https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel svatého Františka a Viktora
• https://www.hrady.cz/kostel-sv-frantiska-a-viktora/
• https://www.nockostelu.cz/kostel/194/
• http://www.farnostostravahrusov.cz/

FOTOGALERIE