První rakouskou továrnu na sodu otevřeli v Hrušově v prosinci roku 1851 brněnský podnikatel Carl Christian Heinrich von Hochstetter a vídeňský průmyslník Josef Marie von Miller zu Aichholz. Ve své době se jednalo o velmi významnou továrnu na sodu v celé rakouské monarchii.


Hrušov byl vybrán pro své strategické umístnění blízko železnice (od roku 1847) a zároveň v oblasti s dostatkem uhelných (těžba uhlí v Hrušově od roku 1838), vodních a jiných zdrojů pro zajištění výroby. Na výrobu jedné tuny sody se tehdy spotřebovalo okolo 4 tuny uhlí, odpad z výroby se vypouštěl (také) do řeky, vápenec se vozil z lomu ve Štramberku, sůl z Wieliczky a kyz ze Slovenska.

Továrna

Provoz továrny byl zahájen na přelomu let 1851/52. Vedle chemičky byla postavena továrna na kameninové zboží. Christian Heinrich von Hochstetter osobně řídil chod továrny až do roku 1866, kdy natrvalo přesídlil do Vídně.

Továrna vyráběla sodu, chlorované vápno, kyselinu chlornou a kyselinu sírovou. Od roku 1855 se zde také vyráběla kyselina dusičná a od začátku 20. století také kyselina mravenčí a lipoton. 

Projekt výroby byl inspirován americkými, šachovnicově založenými průmyslovými areály a také architektura budov odrážela podnikatelské ambice zakladatelů areálu.

V roce 1858 pracovalo v továrně okolo 260 dělníků, o dvacet let později již 450 dělníků. 
Přečtěte si také:

Změna vlastníků

V roce 1911 mění továrna majitele, kterým se stává Spolek pro chemickou a hutní výrobu a výroba se orientuje na produkci anorganických solí a kyselin. Původní koncept zástavby byl narušen úpravami a přestavbami pro potřebu výroby nového sortimentu. Z původní zástavby tehdy zůstala správní budova a několik nevelkých univerzálních budov z režného zdiva. 

Poválečný vývoj

V roce 1979 byla továrna přidružena k Moravským chemickým závodům (MCHZ). V té době zde pracovalo zhruba 450 dělníků.

V roce 1997 došlo během povodní k zatopení areálu chemičky a vážnému narušení statiky objektů. Po privatizaci a prodeji továrny byl provoz ukončen. O práci přišlo tehdy 530 lidí. Vybavení továrny bylo rozprodáno a vydrancováno.

Dne 23/10 2006 došlo k požáru bývalé chemické laboratoře (umístěné vlevo od hlavního vjezdu do areálu). 

V těchto dnech (04/2023) se na pozemcích bývalé první továrny na sodu připravuje nová průmyslová zóna. 

Zdroje a další informace: 

FOTOGALERIE

Třetí lednový den a tři smrtelné otravy kyselinou sírovou. To byla bilance tragédie, která se odehrála 3. ledna 1910 v "hrušovské mordovně", jak ostravský týdeník Duch času tituloval tamní První rakouskou továrnu na sodu.
↑ Třetí lednový den a tři smrtelné otravy kyselinou sírovou. To byla bilance tragédie, která se odehrála 3. ledna 1910 v „hrušovské mordovně“, jak ostravský týdeník Duch času tituloval První rakouskou továrnu na sodu.
↑ Erste österreichische Sodafabrik na vedutě německého malíře Jakoba Alta z roku 1855
↑ Erste österreichische Sodafabrik na vedutě německého malíře Jakoba Alta z roku 1855
↑ Pohled na areál hrušovské továrny na sodu v roce 1910
↑ Pohled na areál hrušovské továrny na sodu v roce 1910
↑ Pohled na hrušovskou továrnu na sodu v roce 1920
↑ Pohled na hrušovskou továrnu na sodu v roce 1920
↑ Pohled na hrušovskou továrnu na sodu
↑ Pohled na hrušovskou továrnu na sodu
↑ Pohled na hrušovskou továrnu na sodu
↑ Pohled na hrušovskou továrnu na sodu
↑ Hrušovská továrna na sodu na mapě z roku 1920
↑ Hrušovská továrna na sodu (šedý areál) na mapě z roku 1920