Zámek Kunčice nad Ostravicí (zaniklý)

Zámek v obci Kunčice nad Ostravicí byl vystavěn v renesančním stylu v první polovině 17. století a stával na západním okraji staré zástavby v blízkosti Frýdecké ulice. V roce 1999 zámek vyhořel, v roce 2003 byl pobořen a v roce 2011 zdemolován. K zámku patřil také velkostatek, cihelna a lihovar.

Vznik zámku

Kunčický zámek nechala postavit v letech 1630-34 tehdejší majitelka panství Eva Čelovna z Čechovic. Zámek stával na zbytcích tvrze – dle proběhlého průzkumu – z přelomu 16. a 17. století, ze které se zachovaly sklepní místnosti v západní části. Stavitelem byl pravděpodobně Jan Pach z Bíliny. Soudí se tak podle vytesaného trámového nápisu „Johannes Pacek z Biliny – 1634“.

S postupným rozvojem panství se rozšiřovala také výstavba zámku. Na nejstarší renesanční objekt navázala v průběhu let další tři křídla. Stavba tak získala pozdně barokní tvář s červeno-bílou omítkou, mansardovou střechou, vnitřními klenbami i dobovou vnitřní výmalbou. 

Plánek poplužního dvora zámku v Kunčicích konec 18. sto
Plánek poplužního dvora se zámkem v Kunčicích na konci 18. století (dobově orientovaná mapa – sever je vlevo nahoře)

Popis zámku

Jednopatrová čtyřkřídlá budova s centrální kvadratickou dispozici téměř čtvercového půdorysu o stranách dlouhých přibližně 49-50 m. Čtvercové nádvoří o ploše zhruba 27 x 27 m bylo po výstavbě lemováno pilířovými arkádovými chodbami po celém obvodu. V přízemí zámku bylo 36 místností a v patře se nacházelo dalších 33 místností. Uprostřed východní strany byl v patře obrovský sál s třemi prosklenými dveřmi na pavlač, z níž byl krásný výhled na zámeckou zahradu, která zámek obklopovala. 

V patře na západní straně (nejstarší renesanční část zámku) nádvoří dochovaný zbytek arkády, na ostatních stranách byly arkády v průběhu let zazděny. Jižní průčelí bylo zvýrazněno středovým rizalitem se vstupním portálem. Na tento vjezd navazovala dvojice souměrných schodišť, z nichž levé bylo 50. letech 20. století zaslepeno. Ze severní strany byl  obslužný průjezd do dvora, ze kterého vedlo jedno schodiště až na půdu. Pod tímto schodištěm se nacházel vstup do jednoho ze dvou barokních sklepů. Na východní straně (u dnešní Frýdecké ulice) byl mělký rizalit v šíři tří oken, v patře s dveřmi na litinový balkon. Fasády zámku byly převážně hladké a pocházely z dob klasicistní přestavby. Budova byla završena mansardovou střechou.  

V interiéru se v přízemí dochovaly valené klenby s lunetami nebo křížovými klenbami. V patře byly všechny místnosti s rovným zastropením, mimo sálu ve středu východního křídla, který měl klenutý strop.

Západní polovina zámku od brány byla obklopena užitkovou zahradou a skleníky se vzácnými rostlinami z jihu. Za zahradou se rozprostírala rozsáhlá pole, louky a jezera. 

Kompletní stavební popis Zámku Kunčice na Ostravicí: 
https://www.hrady.cz/zamek-ostrava-kuncice/popis

Fotogalerie ruin zámku:
https://www.hrady.cz/zamek-kuncice-nad-ostravici/galerie

Z historie zámku

První majitelkou zámku byla zadavatelka jeho výstavby, vdova a majitelka kunčického panství Eva Čelovna z Čechovic. 

V letech 16381790 patřil zámek rodu Skrbenským z Hříště na Šenově a Vratimově.

Na přelomu 18. a 19. století se majitelé zámku rychle střídali. V roce 1794 zdědil Kunčické panství Jan Karel, syn Oty Silviuse, svobodného pána Skrbenského. Ten zámek prodal hraběti Janu Larisch von Mönnich, od kterého jej v roce 1800 zakoupil hrabě Eduard von Wimpfen.

Po bitvě u Slavkova v roce 1805 byl v kunčickém zámku zřízen lazaret pro raněné a nemocné vojáky, kteří procházeli v hojném počtu Ostravou.

V roce 1807 koupil panství i se zámkem Pavel Czaderský, bývalý sukenář v Bílsku.

V roce 1827 získala zámek hrabata z rodu Saint Genois d´Annaucourt. Kolem r. 1850 došlo k empírovým úpravám budovy a  zámecká zahrada byla přeměněna na anglický park. Mořic Jan Nepomuk Saint Genois roku 1860 založil v blízkosti zámku cukrovar. Po jeho smrti vedla panství vdova, hraběnka Gabriela Saint Genois, která nechala v roce 1891 postavit ve dvoře velkostatku lihovar.

Zadlužený kunčický velkostatek se zámkem zakoupila za 860.000 zl. v roce 1898 První moravská spořitelna v Brně a přeměnila jej v úřednické byty a kanceláře. K zámku patřil také nádherný park, velkostatek s krásnými koni, cihelna a lihovar.

Zámek v roce 1927 zakoupili bratři František a Metoděj Pravdovi, kteří jej vlastnili až do znárodnění v roce 1949 bratři František a Metoděj Pravdovi. 

Během bombardování dne 22. března 1945 byl zámek silně poškozen. V roce 1946 proběhla nouzová oprava (např. plechová střecha, stropy prvního patra).

Na přelomu 50. a 60. let 20. století proběhla rekonstrukce se znehodnocujícími úpravami pro podnik Teplotechna a později také pro potřeby armády (sklad civilní obrany). Mimo jiné byly přepaženy staré přízemní sály, ve kterých vznikly nové místnosti. Ve dvou byl dokonce klenutý strop nahrazen stropem rovným.

Zámek od roku 1959 využívala tehdy budovaná Nová Huť Klementa Gottwalda jako ubytovnu pro brigádníky, později sem přesunula školící místnost a také zde sídlil Klub NHKG. Pořádaly se zde nejrůznější slavnosti i soukromé oslavy tehdejších zaměstnanců Nové huti. Další peníze však putovaly do stavby podnikového domu Kovák. 

V 70. letech 20. století přeťala zámecký park i dvůr velkostatku čtyřproudová rychlostí komunikace Frýdecká.

V roce 1984 byl zámek zapsán na seznam kulturních památek. 

Novodobá historie

V listopadu 1989 koupilo zámek družstvo AMOS, které nechalo provést stavebně-historický průzkum. V roce 1992 byl zámek v rámci restitucí navrácen rodině Pravdových, kteří jej prodali firmě Fides z Frýdku-Místku. Ta jej využila pro finanční machinace a brzy přestala komunikovat s úřady a zámek přes sliby neopravila.

Den 23. ledna 1999 zámek zachvátil požár, který zničil vysokou mansardovou střechu. Zámek po požáru nebyl opraven a dále chátral.

Město od majitelů vyhořelý zámek nechtělo koupit. Vlastníci nejevili snahu o udržení stavby nebo alespoň její zajištění a usilovali o vypsání zámku ze seznamu památek a jeho demolici. 

Na podzim 2002 se zřítilo do nádvoří celé jedno vnitřní průčelí s arkádovou chodbou. V roce 2003 byla část zámku u silnici nezákonně pobořena, aby zdi nemohly nadále ohrožovat projíždějící automobily na blízké dopravní tepně. Obnažené stěny, vydané napospas počasí, se postupně hroutily. Osud honosné stavby byl definitivně zpečetěn v květnu roku 2011, kdy proběhla kompletní demolice.

V současné době stojí na místě zbořeného zámku hala soukromé společnosti. 

Zdroje a další informace: 

FOTOGALERIE

Pohled na areál zámku na leteckých snímcích z 50.let a roku 1998
Pohled na areál zámku na leteckých snímcích z 50.let a roku 1998
Pohled na Kunčický zámek od okrasné zahrady (dnes tudy vede Frýdecké ulice)
Pohled na Kunčický zámek od okrasné zahrady (dnes tudy vede Frýdecké ulice)
Kunčický zámek – pohled od dnešní Frýdecké ulice