Městská jatka

Městská jatka vznikla v místech dobytčího a vepřového trhu, který byl do těchto míst přemístěn v 70-tých letech 19.století z Antonínova náměstí. Areál se v době vzniku nacházel daleko od obydlené části města, až za stodolami (Stodolní ulice) u Frýdlantské dráhy. Městská jatka se postupně rozrostla a byla organicky začleněna do širšího centra. Dnešní areál budov z režného zdiva s vodárenskou věží představuje jen torzo původně rozlehlého industriálního komplexu.

Historické souvislosti

1772 – Rozdělení Polska a připojení Haliče k Rakousku přispělo k rozvoji řeznické živnosti v Ostravě. Po zrušení celních bariér lidé z Haliče prodávali v Ostravě velké množství levného masa.

Začátky jatek

Vznik nového jatečního komplexu souvisel s intenzivním průmyslovým rozvojem, přílivem pracovních sil a také s hygienickými důvody.

Se zahájením provozu jatek ve městě vstoupil v platnost zákaz domácích porážek. Cílem ostravských radních bylo především povinně soustředit veškeré komerční porážky z celého městského obvodu na jedno místo, kde by zároveň porážený dobytek byl pod veterinární kontrolou.

První jateční budova byla vznikla v roce 1880 z původního obecního hostince. V roce 1881 byly pod vedením stavitele Františka Jurečka postaveny chlévy pro jateční dobytek a malá dřevěná lednice, v níž se maso chladilo s pomocí ledu získávaného z rybníka za tratí. >MAPA< Dobytek se porážel v upravených stájích nedalekého hostince ve Stodolní ulici.

1891-1900

První modernizace jatek začala v roce 1890 (stavbu v letech 1890–1891 realizoval ostravský stavitel Clemens Hladisch, vnitřní zařízení dodala brněnská firma Brand & Lhuillier) opět pod vedením stavitele Františka Jurečka. Celý areál se rozrostl, postavila se chladírna s 21 boxy s již strojovým chlazením, přibyly nové stáje a objekt pro hovězí porážku (ten byl pro špatný stav zbořen v roce 2010). Díky tomu mohla být konečně zavedena i ústřední porážka dobytka na jednom místě, zároveň byl na jatkách již natrvalo zaměstnán městský veterinář pověřený ohlížením dobytka a zdravotní kontrolou masných produktů. Po ukončení rekonstrukce v roce 1893 byla jatka označována jako nejmodernější na Moravě i ve Slezsku, někdy dokonce i jako jedny z nejmodernějších v celé rakousko-uherské monarchii.

1902

V letech 1902–1903 proběhla druhá vlna rozšíření a modernizace podle projektu Pražských akciových strojíren, byla postavena nová chladírenská hala s věží vysokou 20 metrů. Součástí přízemní haly bylo již 51 chladicích boxů, strojovna, dílna, kotelna a sklad uhlí. V třípatrové věži se nacházelo ochlazování vzduchu, dále vodojem a kondenzátor vlhkosti. Jatka se dočkala nové vepřové porážky, rozšíření hovězí porážky, otevřené prodejní haly či skladu hovězích kůží. Samotnou stavbu provedla firma Vincenc Heinz a Gustav Kulka a stavitel Ignaz Felix.

Do roku 1918

Do roku 1914 se postupně přistavovaly zejména chlévy, víceméně jednoduché železobetonové objekty, které vyplnily celý dostupný prostor v nejbližším okolí. Areál se tak rozšířil do těsné blízkosti obytných domů, což vyvolávalo protesty jejich obyvatel proti zápachu a hluku. Za první světové války lidé naopak jatka ocenili při zásobování obyvatelstva, i když se již tehdy ukázalo, že citelně chybí mrazírna, a tak bylo nutno mražené maso dovážené z Argentiny skladovat v pronajaté budově městského pivovaru.

1925 – 1927

V letech 1925-27 byla provedena poslední modernizace městských jatek podle projektu německého architekta Waltra Frese. Byla zbořena velká část původních objektů a na jejich místě vyrostl moderní komplex budov zahrnující novou chladírnu, mrazírnu a také masnou tržnici. Nová část byla krytou komunikační chodbou propojena s historickými objekty z konce 19. století.Po přestavbě patřily ostravské jatky opět k nejmodernějším v zemi (z podnětu městské rady byl o nich v roce 1928 natočen Janem Stanislavem Kolárem propagační dokument s názvem „Vzorové moderní jatky“).

Poslední a nevelké rozšíření areálu jatek proběhlo v roce 1932, kdy byl zastaven provoz sprchových lázní na rohu Stodolní a Porážkové a budova byla adaptována na byty pro zaměstnance.

Po válce

V roce 1951 byla jatka odebrána městu, znárodněna a začleněna do národního podniku Ostravský průmysl masný. Až do roku 1965 zůstala na původním místě, kde fungovala jako potravinářský podnik. Poté se veškerý provoz přesunul do nového masokombinátu v městské části Martinov a jatka přestala sloužit svému účelu.

Areál využívaly následně technické služby města, poté i jiné organizace. Bývalé jateční budovy sloužily mimo jiné jako garáže a sklady. Celý areál od 70. let chátral, stejně jako upadala okolní městská čtvrť, která měla být podle tehdejšího územního plánu celoplošně asanována a nahrazena panelovou zástavbou. Díky změně územního plánu v 90. letech k tomu nedošlo.

V roce 1987 byla věž někdejší chladírny na základě rozhodnutí Okresního národního výboru v Ostravě ze dne 27. 12. 1987 zapsána do seznamu kulturních památek.

Nepřehlédněte:

• Fotogalerie, plány a mapy městských jatek 

1989–2016

Chátrající městská jatka převzal v roce 1992 do své správy městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz, který pro areál neměl vhodné využití. V roce 1993 jatka včetně okolních pozemků prodal společnosti Bauhaus, která přislíbila, že kulturní památku opraví do dvou let, což se nestalo. Prodejní smlouva mezi obvodem a společností totiž neobsahovala závazek rekonstrukce historických jatečních budov. Kulturní památku obehnal nový majitel plotem se zákazem vstupu, mj. rovněž památkářům.

Bauhaus provedl rozsáhlou demolici navzdory nesouhlasu ostravských památkářů. Po demolici zůstala zachována stará chladírna z roku 1890, hovězí porážka z roku 1892, vepřová porážka a chladírna z roku 1902 s věž. V roce 2006 se propadla střecha chladírny, opravená až po protestech veřejnosti a zájmu regionálních médií. V roce 2010 musela být pro špatný technický stav zbořena hovězí porážka z roku 1892. Firma se dlouhodobě snažila komplexní památkovou ochranu jatek zpochybnit, v roce 2015 ji ale potvrdilo Ministerstvo kultury ČR.

V polovině roku 2016 nové vedení města Ostravy odkoupilo areál jatek i přilehlý hobbymarket s parkovištěm se záměrem vytvořit z jatek důstojné sídlo městské galerie současného umění PLATO Ostrava. Rekonstrukce začala v roce 2020 podle návrhu Roberta Konieczného. V květnu 2022 byla budova slavnostně otevřena. 

Zdroje a další informace:

• https://cs.wikipedia.org/wiki/M%C4%9Bstsk%C3%A1_jatka_(Ostrava)
• https://www.facebook.com//?set=a.604189716290530&type=3
• http://www.krasnaostrava.cz/KROS-10_web.pdf
• https://www.hrady.cz/pamatka-mestska-jatka
• https://pamatkovykatalog.cz/mestska-jatka
• http://www.ostravskepamatky.cz/pamatka/90
• http://architektura.klenot.cz/smutny-pribeh-pamatky-mestska-jatka-v-ostrave
• http://www.msstavby.cz/jatka/
• http://www.dumazahrada.cz/ostravska-jatka-ostrava-vs-bauhaus/
• https://www.idnes.cz/bauhaus-uz-jatka-v-ostrave-neopravi

Časosběrný dokument o rekonstrukci jatek v roce 2022