Báňská dráha je původní název pro železniční trať o délce 14 km spojující dnešní stanici Ostrava hlavní nádraží se stanicí Doubrava. Uhelným nádražím odbočuje trať baňské dráhy, která probíhá celým uhelným revírem ostravsko-karvinským a končí v Doubravě. Ve stanicích této dráhy Vítkovicích, Zárubku, Josefově jámě, Michálkovicích, Petřvaldu, Porubě, Orlové a Doubravě se dráha rozvětvuje na jednotlivé doly.

K zajištění pravidelného dovozu uhlí ukázalo se nutným vytvořit síť spojovacích tratí mezi jednotlivým doly a ostravským nádražím.

Vznik

Zárodkem Báňské dráhy byla železniční vlečka ze stanice Ostrava v Přívoze (tedy dnešní Ostrava hlavní nádraží) do Vítkovických železáren s odbočkou k jámě Karolina v Moravské Ostravě. Tato trať byla uvedena do provozu 1. srpna 1856, nejprve s koňskou trakcí, která byla 17. července 1858 vystřídána parní trakcí. Tuto trať 1. května 1861 odkoupila od Vítkovických železáren Severní dráha císaře Ferdinanda (KFNB) a navázala na ní výstavbou trati z Moravské Ostravy – Vítkovice (dnešní nádraží Ostrava střed) k dolům v Michálkovicích s šesti odbočkami. 

Roku 1863 byla zakoupena vítkovická montánní dráha a dokončena stavba dráhy do Michálkovic s odbočkami. Takto vznikla Báňská dráha s délkou 10,318 km (z Přívozu do Michálkovic), která byla v celé délce zprovozněna pravděpodobně 3. ledna 1863.

Dopravní výkon

Dopravní výkon stoupl z 30.000 tun nákladu v roce 1840 na 2 miliony tun v roce 1865. Vlakové kilometry stouply z 450.000 km na 3 miliony km a výtěžek z 600.000 zlatých na 16 milionů zlatých.

V roce 1866 procházela dva týdny Ostravou vítězná pruská armáda. Pruští železničáři dráhu obsadili a zavedli vojenskou transportní službu. Trať byla také pustošena a hmotné škody byly trati hrazené jen částečně.

Další rozvoj

Další prodloužení dráhy iniciovalo vedení Vítkovických železáren v čele s Anselmem Rothschildem, které nechalo postavit prodloužení Báňské dráhy z Michálkovic k jámě Bettina v Doubravě s odbočkami k jámám Eleonora a Stará strojová v Orlové a do stanice Doubrava na bývalou Košicko-bohumínskou dráhu (KBD). V roce 1886 pak i prodloužení z Michálkovic do Doubravy se všemi křídly odkoupila KFNB.

Báňská dráha (tehdy nesoucí německý název Montan-Bahn, Montánní dráha) se stále vyvíjela a vznikala nová křídla k jednotlivým jámám. V roce 1905 pak měla celkovou délku 34,062 km.

Vzhledem k nedostatečné kapacitě byla v roce 1880 dána do provozu druhá kolej v úseku Moravská Ostrava – Vítkovice a stanice Salm, druhá kolej v úseku stanice Salm – stanice Josefova jáma byla vybudována až v průběhu 2. světové války. Kapacitní problémy mezi Přívozem a Moravskou Ostravou – Vítkovicemi KFNB vyřešila pronájmem souběžné Ostravsko-frýdlantské dráhy.

Od roku 1906 provoz na Báňské dráze začaly zajišťovat státní dráhy, ale trať zůstala stále v majetku KFNB.

Přečtěte si také:

Po 2. světové válce však trať byla znárodněna a stala se součástí Ostravsko-karvinských dolů. Trať mezi dnešními stanicemi Ostrava hl. n. a Ostrava střed však byla začleněna do ČSD. Takto okleštěná Báňská dráha pak byla začleněna do specializovaného útvaru OKD, který byl pod názvem OKR-Doprava založen k 1. lednu 1952. Dopravu na Báňské dráze však nadále zajišťovaly státní dráhy ČSD.

Ostrava báňské nádraží | Petr Štefek, CC BY-SA 3.0 CZ
Ostrava báňské nádraží | Petr Štefek, CC BY-SA 3.0 CZ

Zdroje: 

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *