Kostel sv. Josefa
Barokní jednolodní kostel s hranolovou věží mírně vystupující z průčelí byl postaven v letech 1780-1783 na místě původního dřevěného kostela sv. Jiří. Vlivem poddolování kostel klesl o 8 metrů a musel být v roce 1913 z bezpečnostních důvodů uzavřen. Do roku 1928 probíhalo statické zajišťování pomocí železobetonového věnce, lana a železné kostry. Nově postavená věž je také ze železa, ale z estetických důvodů byla obezděna dutými cihlami. Kostel je v znovu užívání od roku 1929.
Kostel svatého Josefa, jehož patrony jsou sv. Josef a Panna Maria Karmelská, stojí na kopci jihovýchodně od tehdejší osady Polská Ostrava, u bývalé říšské silnice z Ostrava, přes Těrlicko do Těšína. Jedná se o pozdně barokní stavbu ovlivněnou klasicismem. Na hlavním oltáři se nachází dřevěný obraz Panny Marie s Jezulátkem.
Historie vzniku
Původní kostel sv. Jiří v Polské Ostravě již nedostačoval svou velikostí potřebám církevní obce, proto bylo rozhodnuto o výstavbě nového kostela. Dne 9. května 1780 došlo k zahájení výstavby na pozemku, který náležel k faře kostela svatého Jiří v Polské Ostravě.
Na stavbu kostela přispívaly kromě obcí, které byly přifařeny k Polské Ostravě, také další obce. Chrám byl dostavěn v roce 1783 a 9. září 1783 byl farářem Janem Rolným, za velké účastenství hostů, slavnostně vysvěcen.
V roce 1783 byly do kostela přemístěny varhany z bývalého kostela sv. Jiří, kde byly instalovány v roce 1750. Tyto varhany zhotovil a postavil jistý Josef Stieber, mlynář v Jistebníku.
Kostel měl čtyři zvony. Požár z roku 1845 zničil nové i původní zvony z kostela sv. Jiří. V roce 1845 byly odlity dva nové zvony. V roce 1853 byl koupen třetí a v roce 1877 čtvrtý zvon.
Fara
Fara byla v Polské Ostravě již okolo první poloviny 16. století. Zápisy Jana Sedlnického z Choltic, který v roce 1555 nechal znovu vystavět kostel, hovoří o již tomto kostele jako o „farním chrámu Páně“. Faráři jsou zaznamenání ve farních knihách až od 17. století.
Na plánu Polské Ostravy z roku 1672 byla vidět malé, nízké staveni. Před farou byla zahrádka na květiny a čtyři ovocné stromy. Do fary se vcházelo přes tuto zahrádkou. Ve faře byly tři malé pokoje, kuchyně a čeledník. Okna byla velmi malá. Na nákresu byla vidět velká vrata, která mohla vést na farský dvůr. Za farou byl dvůr, přes který vedla obecní cesta. Severovýchodně od budovy byly chlévy a stodola. Zápis ve farní knize z roku 1672 podává informaci, že tou dobou byla fara zpustošená, zahrada bez stromů, neosetá pole.
V roce 1783 byla postavena nová fara, kterou financoval hrabě Wilczek. Mezi mety 1827 a 1828 byla farní budova částečně opravena, hospodářská stavení byla zbourána a postavena na nových místech. Náklady na opravu byly 500 zlatých, které poskytl hrabě Wilczek. V roce 1850 došlo k další opravě: vchod byl přemístěn, vcházelo se tedy přes zahradu, byly koupeny nové dveře, postaveny ploty. Hrabě Wilczek zajistil dřevo a 100 zlatých, dalších 60 zlatých dala farnost. K poslední opravě došlo v roce 1873, opravoval se interiér a upravovala se zahrada a oplocení.
Farnosti bylo podřízeno zhruba 13.000 farníků z okolních obcí a kolonií, tedy: Polské Ostravy, Zámostí, Radvanic, Heřmanic, Hrušova, Muglinova, Malých Kunčic, Švrklu, Podborčí, Zárubku, Hranečníku. Zvěřinovce, Salmovce, Michálkovic, Kamence, Jaklovce, Mexika a Hladnova. Z těchto obcí byli jen několik rodin židovských a protestantských, jinak všichni ostatní byli katolíci.
Zdroje a další informace:
- https://wikipedia.org/Kostel sv.Josefa
- https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-josefa-13229538
- http://ostravskepamatky.cz/pamatka/show/203
- https://hrady.cz/kostel-sv-josefa-ostrava
