Původně pětipatrová budova funkcionalistického obchodního domu s proskleným parterem, ustupujícím posledním patrem a bočním převyšujícím schodišťovým rizalitem provozní části. Obchodní dům byl postaven podle projektu Karla Kotase v letech 1928-29 a veřejnosti byl slavnostně otevřen 1. března 1929.

Historie budovy

Obchodní dům byl postaven za pouhých pět měsíců v roce 1928 jako nejmodernější z obchodů firmy Brouk+Babka v celém Československu. Projekt navrhoval architekt Karel Kotas, který je v Ostravě znám i jinými významnými stavbami té doby. Stavba se stala první funkcionalistickou stavbou v Ostravě. 

Budova byla navržena jako pětiposchoďová s železobetonovu konstrukcí, vyplněnou částečně cihelným a kalofrikovaným zdivem, s přirozeným osvětlením skrz velký světlík. Výška budovy od chodníku po vrchní hranu hlavní římsy byla 18,98 metrů. Nejvyšší výška budovy byla ve schodišti a to 24,2 m. Podkrovní patro bylo vybudováno jako betonová konstrukce s plochou střechou a ustupovalo 2,5 m za domovní frontu, čímž byl vytvořen ochoz ohraničený železným zábradlím. Ten sloužil k odpočinku zaměstnancům obchodního domu. Na straně sousedního domu č.p. 1180 byla na délku 6 metrů budova pouze dvoupatrová za účelem vytvoření plynulého vizuálního přechodu k sousednímu domu a divadlu.

Fasáda byla provedena z jednoduché omítky (podle projektu měly být na fasádu použity keramické obklady a obklady z umělého kamene a nad portály a mezi okny měly být skleněné obklady), podkroví a viditelná schodišťová zeď obložena keramickým obkladem v barvě pálených cihel. Na vrcholku střechy byl umístěný otáčivý štít s logem „Brouk a Babka“. 

V průběhu stavby se objevily zásadní problémy se spodní vodou (budova stojí na místě bývalého mlýnského náhonu), došlo k prodražení celé stavby a proto nebyl projekt Karla Kotase realizován zcela podle jeho představ. Týkalo se to zejména materiálů použitých na fasádu budovy. 

Stavební úpravy budovy

V roce 1931 došlo k obložení meziokenních pilířů belgickým opaxitovým sklem. Okna sdružená do skupin po třech se tak díky sklu na pilířích konečně opticky spojila do jednoho průběžného pásu.

V srpnu 1932 společnost zažádala ostravský stavební úřad o možnost konturového osvětlení budovy modrými a červenými neonovými trubicemi a předělání stávajícího osvětleného nápisu za nápis neonový. Povolení bylo v září téhož roku vydáno. 

V březnu 1936 žádala společnost o změnu fasády, kterou chtěla obložit dlaždicemi Alit ve dvou barvách. Žádosti bylo v témže měsíci bez komisionálního řízení vyhověno. 

V dubnu 1936 zažádala společnost Brouk a Babka a.s. o další povolení vnitřní přestavby – zastřešení a zřízení stropů přes prostor dvorany. Důvodem byl požadavek na rozšíření prodejní plochy o cca 85 m2 na každém patře. Budova tím opět ztratila další část původního Kotasova rukopisu a především prosvětlenosti. 

V květnu 1936 firma žádala o další změnu provedení fasády, kdy místo původně navržených dlaždic Alit chtěla použít skleněné obklady 25/30cm značky „Vitracolor“ z ústecké sklárny Mühling-Union. Změna byla stavebním úřadem povolena s upozorněním, že pokud budou skleněné obklady slabé a budou praskat, firma odstraní celý obklad z fasády. V září 1936 byla nakonec zkolaudována fasáda podle upraveného původního plánu, tedy s keramickým obkladem, ale v jednobarevném provedení.  

V roce 1938 došlo k další úpravě – zřízení betonové podlahy místo původního světlíku nad 4. patrem a zřízení nového světlíku z drátoskla o patro výše. V pátém patře tak vznikly nové kancelářské prostory. 

Ze vzpomínek Jaroslava Brouka: Na to vyskytla se příležitost ke koupi vhodné parcely pro obchodní dům v Moravské Ostravě. Koupě uskutečněna a započato ihned s výstavbou moderního obchodního domu, jejž bylo nutno řešiti podle speciálních požadavků. Tohoto projektování jsem se rovněž velkou měrou zúčastnil. Tento obchodní dům byl vystavěn nejen proto, aby ulehčil ústředí v Praze, nýbrž má sloužiti také jako budoucí ústředí pro obchodní domy na Slovensku a Podkarpatské Rusi, kde budou vybudovány ještě další, ovšem v menších rozměrech. Nestalo-li se tak, bylo to zaviněno pouze nastalou světovou hospodářskou krizí, která postihla i naši republiku. (otištěno v Kralovickém obzoru v roce 1933)

Válečné události

Dne 29. srpna 1944 při mohutném náletu Američanů na Ostravu byl obchodní dům zasažen leteckou pumou, která sice neexplodovala, ale zdemolovala horní dvě podlaží.

Po válce se uvažovalo o stržení budovy, ale nakonec byla provedena z finančních důvodů provizorní oprava, která připravila budovu o páté patro, vrchol schodišťové věže a prosklenou střechu. Čtvrté patro bylo přeměněno na kancelářské a skladovací prostory. Vzhledem k tomu, že majitel domu prohlásil, že nemá finance ke zbourání, byly bourací práce provedeny městem z prostředků, které byly městu k tomuto účely dány k dispozici. 

Poválečné období

V prosinci 1947 byl dům opět uveden do provozu. Hned následujícího roku byla firma znárodněna a provozovatelem obchodního domu se stal národní podnik Oděvy Olomouc. Ten upustil od původního názvu a přejmenoval obchodní dům na „Ostravanka“.

Budova prošla v roce 1960 generální opravou, která zahrnovala také nové podhledy a interiéry. K opětovné dostavbě 4. patra došlo v roce 1968, kdy byla odstraněna pultová střecha na úrovni stropu 3. patra. Prostor byl znovu zastropen a nová plochá střecha provedena na úrovni střechy zbytku 4. patra. Čtvrté patro tedy opět krylo celou plochu domu a vznikl nový, velký prostor, využitelný pro sklady. 

V roce 1974 došlo k definitivní „brutální úpravě fasád“ a dovršení degradace vzhledu budovy novými jäklovými výkladci. Obě poslední rekonstrukce naprosto potlačily originalitu a původní vyznění obchodního domu. 

V roce 1988 byl objekt obchodního domu prohlášen za kulturní památku (číslo 29910/8-3053).

Novodobá éra

Novodobou éru své existence zahájila budova po roce 2000, kdy ji získala společnost Librex. Ačkoliv původně existovala naděje, že rekonstrukce nejen přinese návrat k původnímu stavu ze 30. let, nebo dokonce zrealizuje nikdy neprovedený návrh Karla Kotase, nakonec se tak nestalo. 

Během rozsáhlé rekonstrukce byla obnovena část původních prvků, včetně dvorany. To je nutno považovat za skvělý počin, neboť se obnovil původní dojem z interiéru, přestože si tak majitel domu dobrovolně snížil velikost prodejní plochy o cca jednu čtvrtinu. Zároveň ale byly odstraněny například původní radiátory či dveře s kováním z roku 1928. Další interiérové úpravy tak zdařilé již nejsou (např. natažení koberce po celé prodejní ploše, úpravy centrální plochy nebo půlkruhový půdorys kavárny v přízemí). 

Vzhled budovy doznal také výrazné přeměny, kdy se vrátil v podstatě ke stavu, jaký měl v letech 1928 – 1936. Původní plány Karla Kotase tak zůstávají stále ne(do)realizovány. 

Od roku 2013 je budova v rukou společnosti PEMIC BOOKS, která budovu využívá jako své knihkupectví s dalšími službami. 

Zdroje a další informace: 

FOTOGALERIE

Dobová ilustrace budoucího obchodního domu
↑ Dobová ilustrace budoucího obchodního domu
Obchodní dům ve třicátých letech
↑ Obchodní dům ve třicátých letech
Obchodní dům v 1937 s upraveným parterem podle plánu architektů Koláře a Rubého
↑ Obchodní dům v 1937 s upraveným parterem podle plánu architektů Koláře a Rubého
Obchodní dům po válce se škodami po bombardování
↑ Obchodní dům po válce se škodami po bombardování (asi 1946)
Obchodní dům po rekonstrukci v roce 1947
↑ Obchodní dům po rekonstrukci v roce 1947 (archiv města Ostravy)
Budova obchodního domu Ostravanka v roce 1960
↑ Budova obchodního domu Ostravanka po opravách s neonovým nápisem (1960-65), archiv města Ostravy
Pohled na obchodní dům Ostravanka po poslední přestavbě (1979)
↑ Pohled na obchodní dům Ostravanka po poslední přestavbě (1979)

STAVEBNÍ PLÁNY

↑ Plány na výstavbu obchodního domu z roku 1928
↑ Plánová dokumentace na výstavbu obchodního domu z roku 1928 – čelní pohled
Plány na výstavbu obchodního domu z roku 1936
↑ Plánová dokumentace na výstavbu obchodního domu z roku 1928 – příčný řez
↑ Plánová dokumentace změny fasády obchodního domu z roku 1936