Tramvajová doprava
Stavba Severní dráhy Ferdinandovy poznamenala Ostravu nevýhodnou polohou nádraží v obci Přívoz, vzdálené asi 3 km od středu města. Rovněž nádraží ve Vítkovicích (nyní Ostrava – střed) bylo vybudováno bez ohledu na osídlení velmi daleko od obce.
Již v roce 1881 byl vzhledem ke vzdálenosti obou nádraží zaveden pravidelný dostavník pro dopravu osob. Kromě toho obstarávali spojení ke všem vlakům fiakristé a od roku 1884 i hotelové omnibusy. V roce 1888 byly ve městě v provozu čtyři omnibusy.
Po dlouhých bojích, mimo jiné i s těmito přepravci, došlo k výstavbě parní tramvaje od nádraží v Přívoze do Ostravy a dále do Vítkovic. Ta se stala základem pomalu se rozvíjející sítě pouličních drah. Vzhledem ke specifickým poměrům a v důsledku živelného vývoje nebyla budována systematicky, ani komplexně.
Rozvoj ostravsko-karvinské průmyslové aglomerace si totiž vyžádal záhy stavbu dalších drah výrazně příměstského charakteru. Část těchto drah byla vzhledem k mocenského postavení Severní dráhy postavena jako úzkorozchodná. Svépomocnou výstavbu místních spojů prováděly i Vítkovické železárny. Vytvořily se tak složité dopravní poměry a prakticky až do roku 1948 provozovalo městskou nebo příměstskou dopravu v revíru 6 dopravních společností.
Zákon o komunálních podnicích, vydaný v roce 1949 a jeho aplikace na dopravní poměry v ostr.-kar. revíru podnítily zřízení dopravního podniku. Dopravní podnik postupně převzal jednotlivé dráhy, poslední součástí Dopravního podniku se stala elektrická dráha závodní dopravy Vítkovických železáren. Začátky nebyly jednoduché, dopravní podnik zdědil tratě normálně i úzkorozchodné, většinou jednokolejné, s různým napětím, na nichž se přepravovaly osoby, kusové i celovozové zásilky.
Následujících 25 let výstavby však dosáhla tramvajová doprava největšího komplexního rozvoje. Byly zdvojkolejněny všechny vnitroměstské tratě a postaveny nové tratě do okrajových částí Ostravy. V Porubě byla vystavěna moderní průjezdná vozovna pro 192 tramvají typu T. Důraz se kradl také na výstavbu ústředních dílen v Martinově.
Zdroje a další informace:
TRAMVAJOVÉ TRATĚ
se standardním rozchodem 1435 mm
|
Název společnosti |
Trať |
Datum |
Trakce |
Délka dráhy |
|
Brněnská společnost místních drah (B.L.E.G)
|
|
18/8 1894 |
* parní |
7,895 km |
|
Slezské zemské dráhy (SZD)
|
|
2/8 1925 | * parní * od r. 1948 el. 600V |
? |
| Vítkovické horní a hutní těžířstvo (VHHT) |
|
3/7 1913 |
* parní |
3,614 km |
|
5/10 1930 |
* od 29/3 1934 |
16,075 km |
|
|
Město Klimkovice, Rakouské státní dráhy, ČSD /1918/
|
|
8/12 1911 |
ÚZKOROZCHODNÉ TRAMVAJOVÉ TRATĚ
s rozchodem 760 mm
|
Název společnosti |
Datum |
Trakce |
Trať |
Délka dráhy |
|
22/12 1902 |
koňská |
3,100 km |
|
|
6/4 1909 |
elektrická 900V |
|
19,685 km |
|
2/9 1912 |
elektrická 900 V |
|
5,200 km |
| 1914 |
|
