Kostel sv. Václava

Kostel svatého Václava patří mezi nejstarší a nejvýznamnější historické památky Ostravy. Jedná se o trojlodní stavbu s pětibokým presbytářem, dvěma přilehlými kaplemi a gotickou předsazenou věží s barokní cibulovou bání. Kostel je budován od 14. století na místech staršího kostela.

První písemná zmínka o kostelu pochází z roku 1297 a přestože není název kostela uveden, lze téměř s jistotou uvést, že jde o kostel sv. Václava. Kostel byl postaven ve vrcholně gotickém stylu na starším, románském základě. 

Přítomnost požárové vrstvy ukazuje, že nejstarší kostel na počátku 14. století vyhořel, dodnes dochované středověká jádro je výsledkem jeho následné obnovy. Nový kostel byl postaven jako trojlodní s odsazeným presbytářem ukončeným pěti stranami osmiúhelníku. Vnitřek zůstal nezaklenut a byl uzavřen pouze trámovým stropem. Příčná loď a věž byly přistavěny počátkem 14. století. 

Kostel byl rozšířen v průběhu 16. století. V téže době byl interiér vybaven renesančními doplňky, např. dvěma sloupky s korintskými hlavicemi, podklenutí hřebínkovou klenbou a dekorativními malbami ve cviklech arkád.

V baroku byly přistavěny postranní centrální kaple se třemi apsidami završené kopulí s lucernou. Kapli sv. Marie Karmelské nechal postavit roku 1624 olomoucký biskup kardinál František z Dietrichsteinu. Kaple se na čas stala poutním místem katolíku z okolí. Došlo také k úpravám oken a k protažení věže. Také bylo na straně evangelijní (= severní) a epištolní (= pravá z pohledu od vchodu k oltáři, jižní) zavěšeno dvakrát sedm nových barokních obrazů křížové cesty. Nad oltářem se nalézá barokní obraz sv. Václava.

Byl zde také umístěn náhrobník Jana Jeřábka z Mořkova († 23. března 1603) a jeho ženy Marty Hynalové z Kornic († 8. dubna 1621), manželů původně pocházejících ze Slezska (Těšínského knížectví), kteří byli kvůli pronásledování ze strany těšínské kněžny donuceni se vystěhovat na Moravu.

• 1297 První zmínka o kostelu 
• okolo roku 1310 postaven presbytář
• okolo roku 1340 byla dokončena chrámová loď
• V roce 1539 výstavba síťové klenby místo původního trámového stropu (znak letopočtu)
• V roce 1583 nové zastřešení
• V roce 1603 postavena kruchta

Dostavbu kostelní věže prováděl vlašský stavitel Bernard Leone z Locarna se svým krajanem Jeronýmem Vlachem kolem roku 1594. Také na dalších stavebních úpravách se podíleli vlašští umělci: v Ostravě usedlý kameník Jan Rinold Vlach dokončil v roce 1603 kamenné sloupy kruchty a jednu hlavici opatřil svým jménem. 

Renesanční rekonstrukci prováděl okolo roku 1603 vlašský kameník Joannes Rinolt, který je podepsaný na hlavici severního sloupu a mimo podpis nese také dva alianční erby: první Jana Jeřábka a Marty Hynalové, druhý Matyáše Háka Blučinského a Kateřiny Jeřábkové z Mořkova.

V 19. století proběhla přestavba ve stylu klasicismu, která odstranila některé gotické prvky. V roce 1803 byla zbořena gotická sakristie na evangelijní straně, roku 1839 byla dřevěná střecha nahrazena plechovou a v letech 1893–1898 proběhla generální oprava v duchu novogotiky. V roce 1805 byla přestavěna kostelní věž. Ta byla opatřena barokní makovici se dvěma lucernami nad sebou. 

Kostel dostal nynější podobu až během přestavby počátkem 19. století, kdy byla snížena střecha, probourána okna s valenými záklenky apod.

V letech 1850 – 1880 těžil pod kostelem uhlí důl Tojice. Zdivo pak neslo známky poddolování, např. trhliny ve zdivu, spáry v klenbách kaplí apod. 

Vlivem dlouhodobého podmáčení, provozu těžké dopravy v okolí, poddolování a nedostatečné údržby došlo k vážnému narušení statiky. Od roku 1997 proto probíhala rozsáhlá rekonstrukce, která skončila v roce 2004.

Archeologické průzkumy

V 60. letech 20. století provádělo opavské Slezské muzeum v kostele archeologický průzkum. Pod dlažbou byly nalezeny zbytky původní stavby, v severovýchdní stěně kněžiště bylo odkryto gotické sanktuarium, v severní zdi objeven gotický portál. Pod omítkou v jihovýchodní zdi bylo objeveno malé pastoforium. Pod přemalbou se podařilo zjistit pozůstatky původních fresek, nápisy a letopočty. Pod kostelem i blízkém okolí se našlo několik desítek hrobů z doby od 13. do 18. století. 

V roce 1998 se zde našla lidská kostra, jejíž hruď byla zatížena keramickou deskou a v ústech měla tři mince. Historikové soudí, že se jednalo o strach, aby se z mrtvého nestal upír.

Zdroje: 

• https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_V%C3%A1clava_(Ostrava)
• https://encyklopedie.ostrava.cz/home-mmo/?acc=profil_domu&load=4
• http://www.ostravskepamatky.cz/pamatky/56-Kostel-sv-Vaclava
• https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-vaclava-13230211
• https://monikahenzelova.webnode.cz/textova-tvorba/kostel-sv-vaclava-v-ostrave/
• http://www.ostravskepamatky.cz/pamatka/show/56
• Informační cedule ke kostelu sv. Václava