Starý židovský hřbitov
Starý židovský hřbitov se nacházel na území dnešního Sadu Milady Horákové v Moravské Ostravě zhruba 2 km jihozápadně od centra města. Židovský hřbitov byl založen společně se sousedním katolickým hřbitovem v letech 1872-73 během cholerové epidemie a fungoval až do roku 1965. Definitivní zrušení proběhlo v letech 1988 demolicí obřadní síně.
Ostravští Židé původně pohřbívali své mrtvé v Českém Těšín, ale během epidemie cholery v roce 1872 bylo převážení mrtvol městský lékařem zakázáno. Místní bohatí Židé zakoupili za 4 tisíce zlatých pro svůj hřbitov pozemek o velikosti zhruba 160 x 140 metrů a ještě téhož roku se zde začalo pohřbívat. V jednu dobu tak vedle sebe vznikly dva nové hřbitovy – křesťanský (katolický) a židovský.
Rozloha židovského hřbitova činila před zrušením 23.537 m². Nalézalo se zde zhruba 3.500 až 4.000 náhrobků a 6.000 pohřbených. Součástí pohřebiště byla obřadní síň z roku 1913 vystavěná dle návrhu Richarda Strassmanna.
Přečtěte si také:
-
- Katolický hřbitov s krematoriem
- Kubistické krematorium na katolickém hřbitově
- Velká fotogalerie hřbitova na našem Facebooku zde.
Zrušení hřbitova
Vzhledem k plánované přestavbě Gottwaldovy třídy (dnes ulice 28. října) v bulvár, bylo v 60.letech 20.století rozhodnuto o zrušení obou hřbitovů. V roce 1965 se na židovském hřbitově přestalo pohřbívat a samotný hřbitov byl od roku 1984 likvidován. Na nový hřbitov na Slezské Ostravě bylo přeneseno 50 náhrobků, ale mrtví zůstali na svých místech. Posledním zdemolovaným objektem byla v roce 1988 obřadní síň.
Židovská pravidla k pohřbívání
Pozemky ostravské židovské obce leží v nejzápadnější části parku a je na nich dnes i židovský památník. „O podobných věcech rozhoduje židovské právo a pravidla halacha. A to praví, že na pozemku, kde byl židovský hřbitov, i když si to třeba po sto letech nikdo nepamatuje a není to nikde napsané, se nesmí kopat, hrabat nebo stavět. Protože Židé, když zemřou, musí mít klid. Naše náboženství praví, že duše, která z těla odejde, se k tomuto tělu vrací. Proto se nesmí hýbat s ostatky,“ vysvětluje Milena Slaninová.
„Exhumace pohřbeného těla je podle našeho náboženství nepřípustná. Na novém hřbitově máme asi padesát převezených pomníků, ale žádné tělo. Předci prostě leží na svém místě už řadu generací a musíme jim dopřát klidu, podle náboženství v jejich čekání na Mesiáše. Mám také osobní zkušenost, že si jeden pán chtěl koupit od nás pozemek v Budišově nad Budišovkou, na kterém byl kdysi židovský hřbitov, zrušený už před válkou. My jsme to přitom zprvu ani nevěděli a byl to takový malý pozemek. Pak jsme se dozvěděli, že takový prodej může schválit pouze zemský rabín. Napsala jsem panu rabínu Sidonovi, a ten odpověděl, že prodej území bývalého hřbitova není možný,“ popisuje Milena Slaninová.
Dnešní situace
V roce 1994 byl v místě židovského hřbitova odhalen památník k 55. výročí historicky prvního transportu evropských Židů z Ostravy do Niska, jehož autory jsou sochař Karel Hořínek a architekt Vít Plesník.
V místech, kde stávala obřadní síň se dnes nachází modlitebna Církve bratrské.
Zdroje a další informace:
Úvodní fotka: Hana Kunzová, Archiv města Ostravy
