Dům kultury pracujících Ostravy

Kulturní dům pracujících je budova postavena ve stylu socialistického realismu a nového klasicismu na základě projektu architekta Jaroslava Fragnera. Stavba je dilatačně rozdělena na tři části, má dvě podzemní a tři nadzemní podlaží. Součásti okolí kulturního domu je dvojice vlajkových stožárů a dvě kašny se sochami Stanislava Hanzíka. V roce 2004 byla budova prohlášena kulturní památkou. 

Architektonická soutěž

O potřebě nového kulturního domu se diskutovalo už začátkem padesátých let. Jeho výstavba měla být spojena s celkovou úpravou Gottwaldovy třídy (dnes 28. října), na níž měl kromě kulturního domu vyrůst také dům pionýrů, divadlo, muzeum prvního komunistického prezidenta či administrativní paláce. Gottwaldova třída se měla stát důležitou a reprezentativní (v duchu tehdejší atmosféry) spojnicí mezi novou a starou Ostravou a prostorem určeným pro oslavy, průvody a manifestace. 

Návrh na rozšíření a úpravu ulice 28. října v 50.tých letech s označeným Kulturním domem
Návrh na rozšíření a úpravu Gottwaldovy třídy (dnes ulice 28. října) v 50.tých letech s označeným Kulturním domem

Architektonická soutěž na stavbu nového „kulturního a pionýrského domu“ byla vypsána v roce 1954. V soutěži zvítězil projekt Jaroslava Fragnera, jehož pojetí neslo prvky funkcionalismu i neoklasicismu, což se setkalo s odporem zastánců tehdy prosazovaného socialistického realismu, ačkoli se autor při navrhování budovy nechal tímto směrem citelně ovlivnit. Tehdejší ministr kultury Václav Kopecký projekt označil za „málo současný“.

Návrhy Jaroslava Fragnera z 50. let
Návrhy Jaroslava Fragnera z 50. let, zdroj: dkmoas.cz

Stavba nového KD

Stavba kulturního domu byla zahájena 12. června 1956 na místě bývalého hřbitovního zahradnictví vedle městského hřbitova s krematoriem, na kterém se od roku 1953 již nepohřbívalo. Budova byla slavnostně otevřena 16. dubna 1961 ke 40. výročí založení KSČ a byla největším zařízením svého druhu v tehdejší Československé republice. Do poloviny roku 1962 probíhalo odstraňování kolaudačních závad a další dokončovací práce. Celkové náklady na výstavbu činily dle dobového tisku 40 milionů Kčs.

Kolář z výstavby a otevření Kulturního domu pracujících
Kolář z výstavby a otevření Kulturního domu pracujících, zdroj: dkmoas.cz

Popis budovy

Samotná stavba je tvořena třemi částmi – hlavní lodí, spojovacím křídlem a bočním křídlem. Vstup je tvořen monumentálním průčelím, jehož fasáda průčelí je obložena travertinem, ostatní fasády jsou pak obloženy keramickými dlaždicemi a římsy jsou obloženy pískovcem. V těsné blízkosti objektu jsou umístěny dvě kašny (součást návrhu Jaroslava Fragnera), opatřené sousoším Mládí a Dívčí tajemství sochaře Stanislava Hanzíka. V dobovém tisku byla budova označována za „obrovskou bílou loď uprostřed černé Ostravy“.

Nad hlavním průčelím jsou umístěny alegorické sochy Práce s dětmi, Zlepšovatel, Chemie, Sochařství, Hudba a Sport. Sochy jsou součást sousoší Člověk v práci a oddechu od autorů Vlastimila Večeři a Jiřího Myszaka.

Interiéry byly obložené domácím i rumunským mramorem. Na interiérově výzdobě se podíleli Vincenc Makovský, Vladimír Sychra, Vjačeslav Jirmanov, p. Lasák, Vladimír Kristin a další. 

Budova disponovala velkým společenským sálem pro zhruba 1 200 návštěvníků, divadelním sálem s 620 místy k sezení, kinem s kapacitou 450 míst, loutkovým divadlem pro 165 návštěvníků, hudebním sálem, přednáškovou síní, knihovnou pro 70.000 svazků knih s čítárnou, restaurací, kavárnou a klubovními místnostmi.

Dům kultury s Gottwaldovou třídou na dobové fotografii
Dům kultury s Gottwaldovou třídou na dobové fotografii

Kulturní dům pracujících pojmul až 3.500 návštěvníků najednou. Byl vybaven divadelní a loutkovou scénou, estrádním a baletním sálem, knihovnami, kinem a také 62 sálů, kluboven a jiných místností. Celková kubatura je 100.000 m3, zastavěná plocha činí 13.200 m2. (dobový popis)

Dům kultury města Ostravy představuje stavebně, umělecky i provozně složitý celek, spojující v sobě protiklady doby, ale i svědectví o tehdejších možnostech. Exteriér kulturního domu si zachoval svůj původní vzhled z 50. let, interiéry prošly sérií necitlivých zásahů a jejich podoba se výrazně změnila. 

Rekonstrukce

Poslední výrazný zásah do podoby znamenala generální oprava v letech 1992–1994. Ta nebrala ohled na jeho architektonické a umělecké utváření, takže řada zásahů poškodila intaktnost celku. Přestavba se týkala například prostorů bočního křídla s kinem, které bylo zničeno. Do vestibulu byla vestavěna restaurace. I malá loutková scéna zanikla, když se její sál změnil na dnes již nefungující nahrávací studio. Výrazně byly poškozeny hudební a baletní sál v prvním patře, které si ale zachovaly alespoň své prostorové pojetí. Utilitární zásahy se nevyhnuly ani spojovacímu klubovnímu křídlu, odkud až až na výjimky zmizely původní dveře se skleněnými luxferovými příčkami k prosvětlení chodeb ve středním traktu. Z přednáškového sálu vznikl později vytvořen malý kinosál a v části přízemí a prvního suterénu středního křídla a v prostoru bývalého kina se objevilo fitness studio. I v estrádním sále se uskutečnily radikální zásahy – například zmizel kovový reliéf v čele portálu jeviště, z akustických důvodů byla zazděna okna hlavního průčelí, odstranil se Fišárkův závěs a do sálu přibyly varhany původem z pražského Paláce kultury. (zdroj)

Navzdory těmto negativním zásahům si Dům kultury města Ostravy uchoval mnohé ze své architektonické i umělecké hodnoty. Proto jej Ministerstvo kultury v roce 2004 včetně okolního parkově upraveného prostoru, dvojice kašen a dvojice vlajkových stožárů prohlásilo za památkově chráněný areál.

Budoucnost

Současné vedení Domu kultury města Ostravy naštěstí usiluje o návrat k odkazu J. Fragnera a pokud se podaří realizovat výstavbu nového koncertního sálu, dočká se citlivé rekonstrukce v duchu Fragnerových návrhů také samotný dům kultury. 

Zajímavosti: 

  • Během prvního dne otevřen navštívilo KD kolem 10.000 návštěvníků
  • Závěs estrádního sálu vytvořil Alois Fišárek (zničeno)
  • V bočním křídle se původně nacházelo kino Náročného diváka

Kulturní dům v průběhu času měnil svůj název:

  • Dům kultury pracujících Ostravy (zkratka DKPO, 1961-1963
  • Dům kultury pracujících Vítkovických železáren Klementa Gottwalda (DK VŽKG, 1964-1973)
  • Dům kultury Vítkovických železáren a strojíren Klementa Gottwalda (DK VŽSKG, 1973-1989)
  • Dům kultury Vítkovických železáren (1990-1992)
  • Dům kultury Vítkovice, a. s. (1992-2003)
  • Dům kultury města Ostravy, a. s. (DKMO, 2003-dosud)

Zdroje a další podrobné informace:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *